Muslimské šátky a svoboda je nosit
18 ledna, 2017
Dnes se v Praze konalo další kolo soudu s ředitelkou střední školy, která měla, dle obvinění, zakázat jedné ze studentek nosit muslimský šátek neboli hidžáb.
Studentka, původem ze Somálska a muslimského vyznání, tvrdí, že byla pošlapána její svoboda, a že má právo na vyjádření svých náboženských postojů. To samé tvrdí i naše proislámská pátá kolona, odpudivé bytosti paní ombudsmankou Šabatovou počínaje a zeleným Stropnickým konče.
Jaký smysl má však takto postavená argumentace?
Islám neuznává nic jako svobodu jednotlivce a jakékoliv smysluplné pojetí práv je mu naprosto cizí. Od svých věřících vyžaduje poslušnou podřízenost. A na těch, kteří se nepodřizují zcela a bez výhrad, se dopouští barbarského násilí. Na jakém základě lze potom obhájit nošení symbolů takové ideologie? Na základě pojmů jako je právo či svoboda zcela jistě ne. Nošení takových symbolů je totiž ve skutečnosti popřením práva a svobody, a podporou tyranie a útlaku.
V částech světa, kde islámská kultura převládá, a kde islám, v souladu se svými principy, ovládá nejenom oblast víry, ale i politiku, ve své pravé podstatě neexistuje pro ženy nic jako svoboda zahalovat se hidžábem či se skrývat pod burkou. Protože pro ně neexistuje ani žádná svoboda se nezahalovat. Zahalování je pro ně povinností, jejíž neuposlechnutí se trestá.
Studentka, kvůli které celá tato kauza vznikla, má v zásadě dvě možnosti. Buď může žít v tolerantní, sekulární zemi, kde vládne právo a stále ještě výrazný respekt ke svobodě jednotlivce, a potom tedy nemá principy takové země popírat a útočit na ně požadavkem na nošení symbolů útlaku a tyranie, anebo může odcestovat zpět do Somálska a nosit hidžáb každý den. V tom případě však pro ni nošení šátku nebude právem, ale tvrdou každodenní povinnosti.
Zbývá jen doufat, že naše soudy rozhodnou rozumně. V dnešní době, kdy je západní svět pod tvrdým útokem islámské mocenské hegemonie, by pro naši budoucnost rozhodnutí ve prospěch islámské kultury znamenalo citelnou ránu.
